historie T.O.Yukon

Historie Yukonu má kořeny v zahradě hostince „U ZLATÉ HUSY“, kde se nacházely dvě loděnice. Jedna větší, patřící Jardovi Jiranů a druhá menší zvaná Yukon. Zde se ve 40-tých letech minulého století sešla parta kamarádů, v čele s Vencou Kalistů, Vláďou Vaverů, již zmíněným Jardou Jiranů a dále pak Jirkou Hanzalů, Kájou Minářů, Mírou Králů a jiných, kteří ale nemají žádný vztah k budoucí osadě. Jezdilo se na české i slovenské řeky (nikam jinam se v té době ani nemohlo) a žilo se trampským způsobem života.

Čas je ale neúprosný, hostinec byl zbořen kvůli výstavbě budovy vládnoucí strany, kolem ní vznikl park a poté budova knihovny. A tak se cesty kamarádů rozdělily, ale kamarádské vztahy zůstaly.

Všem přibývala léta, přišla vojna, svatby a prostě jiné vážnější starosti.
   
Vašek Kalistů se přiženil k Reichlům, kteří měli chatu u vlakové zastávky „CHLUMEC“ a i když byla na druhé straně údolí, byla to první chata v dnešní osadě, byť trochu stranou a bez číslování v řadě podle osídlení.
   
A tak byly položeny základy dnešní osady. Vašek Kalistů dal tip Vláďovi Vaverů, aby si zde postavil chatu, což se stalo a byla to první chata  na „palouku“. V té době už v blízkosti stály chaty Honzy Boháčů a Franty Straků, kteří ale „nepocházeli“ od Husy, ale s Vláďou Vaverů i Vencou Kalistů vlastně zahájili sportovní charakter budoucí osady. Chatu si pak postupně ještě postavil v koutě palouku také Míla Šauerů. Mezi chatami právě Míly a Vládi se vytvořilo malé hřiště pro nohejbal a jiné sportovní hrátky.
   
Na osadu jezdili za kamarády další kluci od Husy, již už také ženatí a netrvalo dlouho a na palouku se objevily další dvě chaty a to Káji Minářů a Míry Králů. Bohužel, Jirka Hanzalů, který zde chtěl chatu také postavit, z nějakého důvodu – to vzdal.
   
Za nedlouho na „palouku“ přibyla další chata a to již několikrát zmíněného Jardy Jiranů. Na nohejbalu nás tedy bylo dost a začaly kontakty s ostatními osadami, hlavně ze Stropnice (Šťastná hvězda, Sokolí hnízdo). Hřiště však začínalo být malé a údery míčů do chaty Míly a Vládi začaly být nepříjemné. Kluci ze Stropnice začali naznačovat, že bychom potřebovali nějaké větší hřiště.
   
Jediná možnost byla v místě dole v údolí u potoka, v té době bylo toto místo dosti zarostlé kopřivami, maliním apod. Všichni si spíše mysleli, že jde o močál. Kája Minářů, který už za války jezdil do Třebonína věděl, jak toto místo vypadalo kdysi, než tolik zarostlo. Vzal tedy kosu, kluky Krejzů a malého Honzu Boháčů a posekal a vyryl s dětmi asi 2-3m², přičemž se dostal na tvrdý podklad a tím přesvědčil ostatní, že tady není žádný močál, ale bývalá louka a tím počala výstavba nynějšího hřiště.
   
Jenže když už se osada rozrostla, tak by to chtělo nějaký pěkný název, který by se hodil nejen k prostředí, ale i k osadníkům. Po krátké poradě Venci Kalistů, Vládi Vaverů a Káji Minářů se vzpomnělo i na název malé sousední loděnice „U HUSY“ zvané „YUKON“, se kterým všichni souhlasili a tak vznikl název „T.O. YUKON“, který nese tato osada až dodnes.
   
Jirka Hanzalů pak přivezl již hotový totem, jehož podobu i vymyslel. Tento totem se pak umístil k ohništi, které v té době bylo uprostřed palouku. Zde byl i stožár s osadní vlajkou, která se na určitou počest na stožár vytahovala. Osadní hymnou pak byla zvolena píseň „VLAJKA VZHŮRU LETÍ“. Vláďa Vaverů pak podle totemu Jirky Hanzalů vyráběl různé repliky a tyto miniatury totemu zdobí ještě některé z chat. Některé sice již nevlastní původní osadníci, ale stále se drží jejich původní tradice k osadě. Osadu pak postupně ještě osídlili Krejzů, Smrčků, Šindelářů, Bauerů a ještě spoustu jiných, kteří se však spíše řadí do mladší historie této osady.
   
Některé z těchto akcí, jako byla výstavba hřiště, umístění totemu, osadní ohniště a spoustu jiných, jsou dokladovány na fotografiích a uloženy i popsány v osadní kronice, kterou má u sebe vnučka Vládi Vaverů (Romča Hellerů) a pokusila se v ní v duchu jeho původního zpracování pokračovat. Je i k nahlédnutí.

   
 

webdesign: Bohdan HAVRDA